Anémie (chudokrevnost): Co to je, příznaky, příčiny a léčba

Anémie, neboli chudokrevnost, patří mezi nejčastější poruchy krve. Často však bývá obtížné ji odhalit, protože se rozvíjí velmi nenápadně. Únavu, slabost nebo dušnost mnoho lidí přičítá stresu či vyčerpání a ani je nenapadne, že za jejich potížemi by mohlo stát něco úplně jiného. V článku se dozvíte, co je to anémie, proč vzniká, jak se projevuje a jaké jsou možnosti její léčby podle konkrétní příčiny.

💡Rychlý přehled:

• Anémie (chudokrevnost) je stav, kdy krev nedokáže tělu dodat dostatek kyslíku, nejčastěji kvůli nízké hladině hemoglobinu nebo nedostatku červených krvinek.
• Nejčastější příčinou anémie je nedostatek železa, ale může vzniknout i při nedostatku vitamínu B12 nebo kyseliny listové, při chronických onemocněních, krvácení nebo poruchách krvetvorby.
• Mezi typické příznaky chudokrevnosti patří únava, slabost, dušnost, bušení srdce, bledost a horší soustředění, přičemž obtíže se často rozvíjejí postupně.

🍃Produkty zmíněné v článku:

Co je to anémie?

Anémie je stav, při kterém má krev sníženou schopnost přenášet kyslík v důsledku nízké hladiny hemoglobinu nebo nedostatku červených krvinek. Nedostatečné zásobení orgánů a tkání kyslíkem může nepříznivě ovlivnit jejich funkci a způsobit problémy, jako je únava, dušnost nebo tachykardie (stav, kdy srdce bije rychleji než obvykle).

📈 Podle odhadů WHO z roku 2023 postihuje anémie přibližně 605 milionů žen ve věku 15–49 let, tedy 30,7 % žen v reprodukčním věku celosvětově. Největší zátěž nesou Africký region a jihovýchodní Asie, kde se prevalence anémie pohybuje mezi 36–46 %, zatímco v Evropě je sice výrazně nižší, přesto však stále významná – přibližně kolem 21 %. [1]

💡Nejčastější typ anémie je způsoben nedostatkem železa a tvoří asi polovinu až dvě třetiny všech případů. [2] Deficit železa vzniká především kvůli nízkému příjmu (např. vegetariánská dieta), poruchám vstřebávání (např. celiakie) a chronickým ztrátám krve (např. gynekologické nebo gastrointestinální krvácení).

Jak funguje přenos kyslíku v organismu?

Pokud chcete pochopit, co je anémie, více do hloubky, je nejprve potřeba se seznámit s klíčovým hráčem zodpovědným za přenos kyslíku v těle.

Hemoglobin je metaloprotein, tedy bílkovina, která ke své správné funkci potřebuje kovový iont. V jeho případě jde o železo, které dokáže vázat kyslík. Díky tomu může hemoglobin plnit jednu ze svých nejdůležitějších funkcí – zajišťovat přenos kyslíku v organismu. Zároveň se podílí na transportu oxidu uhličitého, regulaci acidobazické rovnováhy krve a určuje její charakteristickou červenou barvu.

Schopnost krve přenášet kyslík tedy přímo závisí na množství a funkčnosti hemoglobinu v červených krvinkách. Při anémii je tato transportní kapacita snížena nejen nejen v důsledku celkového nedostatku červených krvinek, ale také v případech, kdy jsou červené krvinky sice přítomné, avšak obsahují málo hemoglobinu nebo nefungují optimálně.

Laboratorní hodnoty při anémii

Tyto poruchy přenosu kyslíku se následně promítají i do laboratorních vyšetření. Typicky se projevují sníženou hladinou hemoglobinu, často doprovázenou poklesem počtu erytrocytů (červených krvinek) a snížením hematokritu, který vyjadřuje jejich podíl na celkovém objemu krve.

Lékař při vyšetření sleduje hned několik parametrů, které společně pomáhají určit typ a příčinu anémie. Hodnoty hemoglobinu jsou přitom klíčové. Optimální hodnota hemoglobinu u žen je přibližně 120–160 g/l, u mužů 135–175 g/l.

Dále se řeší také počet erytrocytů, který pomáhá odlišit, zda je problém spíše v počtu krvinek, nebo v jejich kvalitě, hematokrit a erytrocytární indexy, důležité pro určení typu anémie.

Druhy anémie

Anémii lze v základním pojetí dělit podle středního objemu erytrocytů (MCV), který vyjadřuje velikost červených krvinek, a podle příčiny jejího vzniku. Podrobnější klasifikace pak zohledňuje i mechanismus, kterým anémie vzniká.

Dělení podle středního objemu erytrocytů (MCV)

Nejpoužívanější klinické dělení, které vychází z krevního obrazu:

• Mikrocytární anémie (nízké MCV): Červené krvinky jsou menší než normálně a často mají málo hemoglobinu.
• Normocytární anémie (normální MCV): Velikost krvinek je normální, ale jejich počet nebo funkce je snížená.
• Makrocytární anémie (vysoké MCV): Červené krvinky jsou větší než normálně.

Dělení podle příčin anémie

Přestože je anémie často vnímána jako nedostatek červených krvinek, příčiny chudokrevnosti jsou ve skutečnosti komplexnější. Zahrnují poruchu tvorby krvinek, kdy se erytrocyty tvoří v nedostatečném množství nebo nejsou plně funkční, jejich zvýšenou ztrátu, případně zvýšení objemu plazmy, tedy stav, kdy se objem tekuté složky krve (plazmy) zvětší, zatímco množství červených krvinek zůstává stejné.

Anémie z nedostatku živin

• Sideropenická anémie: Vzniká při nedostatku železa, které je nezbytné pro tvorbu hemoglobinu, a je nejčastějším typem anémie [3]. Ohrožuje především ženy v reprodukčním věku, u nichž dochází ke ztrátám železa v důsledku menstruace, a dále těhotné a kojící ženy, které mají zvýšenou potřebu železa. Může se však objevit také při nedostatečném příjmu železa ve stravě nebo při snížené schopnosti jeho vstřebávání (např. při celiakii či chronických střevních zánětech).
• Megaloblastová anémie: Vzniká při nedostatku vitamínu B12 nebo kyseliny listové, které jsou nezbytné pro správnou syntézu DNA a zrání červených krvinek. Vyznačuje se abnormálně velkými červenými krvinkami, které však nedokážou správně plnit svou funkci.

Anémie z poruchy tvorby/ztráty krvinek

Krevní buňky se v těle neustále obnovují. Organismus zdravého člověka vytvoří přibližně 20–30 miliard nových červených krvinek denně. Když však tělo není schopno vytvářet dostatečné množství červených krvinek, nebo když o ně přichází rychleji, než je dokáže nahradit, vzniká anémie. Organismu v tomto případě tedy nemusí chybět stavební látky, problém je v narušeném fungování krvetvorby nebo zkrácené životnosti krvinek.

• Aplastická anémie: Vzniká tehdy, když kostní dřeň selhává a přestává vytvářet dostatečné množství krvinek. Často je spojena také s nedostatkem bílých krvinek a krevních destiček. Může být způsobena například autoimunitními onemocněními, kontaktem s toxickými látkami, některými léky nebo chemoterapií.
• Hemolytická anémie: Vzniká při nadměrném rozpadu červených krvinek. Ty běžně přežívají přibližně 120 dní, u hemolytické anémie je však jejich životnost zkrácená a kostní dřeň nestíhá jejich ztráty nahrazovat. Příčinou mohou být autoimunitní onemocnění, vrozené poruchy červených krvinek nebo některé infekce.
• Srpkovitá anémie: Dědičné onemocnění, při kterém mají červené krvinky abnormální, srpkovitý tvar.
• Talasémie: Dědičná porucha tvorby hemoglobinu, při které tělo vytváří jeho složky v nedostatečném nebo abnormálním množství.

Anémie při chronických onemocněních

Vzniká v souvislosti s dlouhodobým onemocněním, které v těle udržuje trvalý zánětlivý stav. Problémem není nedostatek železa ve stravě, ale skutečnost, že ho organismus nedokáže správně využít. Často se pojí s chronickými zánětlivými onemocněními (např. revmatoidní artritidou, zánětlivými onemocněními střev), nádorovými onemocněními nebo například s chronickým onemocněním ledvin.

Anémie po krvácení

Anémie po krvácení vzniká v důsledku ztráty krve. Podle rychlosti a charakteru ztráty krve se tato forma anémie dělí na akutní a chronickou.

Příznaky anémie: Víte, jak se projevuje chudokrevnost?

Příznaky chudokrevnosti mohou být zpočátku velmi nenápadné. Často se rozvíjejí postupně a začínají být výraznější až ve chvíli, kdy hladina hemoglobinu klesne pod přibližně 70–80 g/l. U jednotlivých osob se mohou značně lišit a závisí také na tom, zda je anémie spojena s dalším onemocněním. Proto může být chudokrevnost někdy obtížné odhalit.

Mezi nejčastější projevy anémie patří únava, celková slabost, bledost kůže a sliznic, závratě, točení hlavy, bolesti hlavy, tinnitus, mdloby, studené ruce a nohy, zhoršená koncentrace, podrážděnost a často také dušnost, zejména při námaze.

Nedostatek kyslíku v tkáních se tělo snaží kompenzovat různými mechanismy, které ho však zbytečně zatěžují, například zrychlením srdečního tepu nebo hyperventilací (zrychlenou frekvencí dýchání).

💡Podle Světové zdravotnické organizace mají projevy chudokrevnosti kromě zdravotních následků také sociální a ekonomické dopady. Vzhledem k tomu, že snižují kognitivní i fyzickou výkonnost, negativně ovlivňují pracovní produktivitu. To může mít dopad nejen na výši příjmů jednotlivce, ale také na celkovou ekonomickou výkonnost společnosti [1].

Léčba anémie

Vzhledem k tomu, že existují různé druhy anémie, nedá se jednoduše shrnout, co na chudokrevnost pomáhá. Vždy záleží na tom, co problém způsobilo.

Léčba sideropenické anémie

Nejrozšířenějším typem chudokrevnosti je sideropenická anémie, způsobená nedostatkem železa, které je nezbytné pro tvorbu hemoglobinu.

Deficit tohoto důležitého minerálu můžete odhalit ještě předtím, než se u vás anémie rozvine. Projevuje se například lámavými vlasy a nehty, hladkým, lesklým a červeným jazykem (atrofická glositida), únavou nebo zhoršenou koncentrací a pamětí.

I když se jako nejlogičtější řešení v tomto případě nabízí doplnění železa, důležité je také odhalit samotnou příčinu problému. Pokud tento minerál ve vašem jídelníčku chybí, úprava stravy a případné zařazení doplňků je správným krokem. Pokud však za jeho nedostatkem stojí chronické krevní ztráty (např. silná menstruace, krvácení do trávicího traktu) nebo porucha vstřebávání železa, je nutné chudokrevnost řešit komplexněji.

Jak nejlépe doplnit železo?

Pokud se nedostatek železa rozvine v anémii, lékař většinou doporučí vhodné doplňky stravy. Důležitá je také úprava jídelníčku, která však v této fázi slouží spíše jako podpůrná léčba. Mezi potraviny bohaté na železo patří například čočka, cizrna, fazole, špenát, ovesné vločky, dýňová semínka, játra a hovězí maso.

U některých lidí však mohou doplňky stravy se železem způsobovat drobné nepříjemnosti, jako je nevolnost, bolest břicha, zácpa nebo průjem. Proto je důležité vybrat produkt, který bude dobře vstřebatelný a zároveň šetrný k trávicímu traktu.

✔️Vhodnou volbou bývá železo v chelátové formě, která je obvykle velmi dobře snášená.

❗Pozor je naopak vhodné dát na síran železnatý a jiné anorganické formy. I když často obsahují více elementárního železa v jedné tabletě, jsou levnější a účinné, mívají vyšší riziko nežádoucích účinků na trávení a mnoha lidem proto nevyhovují.

💡Pokud vám doplňky se železem nesedí, můžete sáhnout po lipozomálním železu, u kterého je účinná látka uzavřena do drobných tukových váčků – lipozomů. Díky tomu bývá lépe snášeno u lidí s citlivým trávením a zároveň nedochází k jeho rozkladu při průchodu trávicím traktem.

🍃Doporučený produkt:

Kvalitní doplňky stravy kombinují železo i s dalšími účinnými látkami, nejčastěji s vitamínem C. Ten totiž podporuje jeho vstřebávání, takže je vhodné, aby se s ním užíval zároveň. Pokud vitamín C ve vašem doplňku chybí, zkuste železo užívat alespoň s ovocem, šípkovým čajem nebo citrusovými šťávami.

Do doplňků se železem se dále přidávají také vitamíny skupiny B, především B9 a B12, které podporují správné využití železa v těle. Tato kombinace má smysl zejména u lidí, u nichž se mohou jednotlivé nedostatky překrývat (např. u žen, veganů a seniorů).

💡Tip: Pokud váš doplněk se železem neobsahuje vitamíny skupiny B, je vhodné je doplňovat samostatně. Sáhnout můžete například po B-komplexu v lipozomální formě, která zajišťuje dobrou vstřebatelnost a využitelnost v těle.

🍃Doporučený produkt:

Léčba megaloblastové anémie

Megaloblastová anémie vyžaduje pečlivou diagnostiku, aby bylo možné rozlišit, zda je způsobena nedostatkem vitamínu B12 nebo kyseliny listové, poruchou jejich vstřebávání, nebo zda jde o jiné onemocnění s podobnými projevy.

K diagnostice megaloblastové anémie se využívá krevní obraz, stanovení hladiny vitamínu B12 a folátů, vyšetření železa, jaterních parametrů a specifických protilátek, případně doplňková vyšetření k vyloučení poruch vstřebávání nebo onemocnění kostní dřeně.

Při léčbě se pak vychází z toho, zda organismu chybí vitamín B12, kyselina listová (vitamín B9), nebo oba vitamíny současně:

• Vitamín B12 se při nedostatku často podává injekčně, zejména pokud je narušeno jeho vstřebávání ve střevech. Účinné však může být i užívání ústně ve větších dávkách. Ke zlepšení krevního obrazu obvykle dochází během několika týdnů, neurologické příznaky se však upravují pomaleji a při dlouhodobém deficitu nemusí být vždy plně vratné.
• Kyselina listová se nejčastěji doplňuje perorálně. Pokud je současně prokázán nedostatek vitamínu B12, je nutné doplňovat oba vitamíny současně. Samotné podávání kyseliny listové sice může zlepšit krevní obraz, ale neřeší neurologické potíže a může vést k jejich zhoršení [4].
• U kombinovaného deficitu vitamínu B12 a B9 se obvykle se začíná doplněním vitamínu B12 a následně se přidává kyselina listová.

💡Tip: Při doplňování kyseliny listové (vitamínu B9) nehraje roli pouze dávka, ale také její forma. Folát je aktivní forma kyseliny listové, kterou dokáže organismus přímo využít a která nevyžaduje další přeměnu. Díky tomu je vhodný i pro osoby s genetickou variantou MTHFR nebo se sníženou aktivitou tohoto enzymu, u nichž může být přeměna běžné kyseliny listové omezená.

V řadě běžných doplňků stravy je však obsažen pouze prekurzor folátu, který si tělo musí nejprve samo přeměnit. Při dlouhodobém doplňování proto může být výhodnější volit doplněk s aktivním folátem, ideálně v lipozomální formě, která podporuje jeho dobrou vstřebatelnost a využitelnost.

🍃Doporučený produkt:

Léčba ostatních typů anémie

• Léčba anémie z poruchy tvorby nebo zvýšené ztráty krvinek je vždy individuální a zaměřuje se především na odstranění vyvolávající příčiny, přičemž doplňky stravy zde hrají pouze podpůrnou roli, nebo nejsou vhodné vůbec. V některých případech se využívají také transfuze nebo například imunosupresivní léčba.
• Při anémii způsobené chronickým onemocněním je nejdůležitějším krokem léčba samotné nemoci, která anémii vyvolává (např. zánětlivé onemocnění, infekce nebo nádor), a snížení zánětlivé aktivity v těle. U některých pacientů se využívá erytropoetin (hormon, který řídí tvorbu červených krvinek) nebo jeho analogy, jež stimulují kostní dřeň k jejich tvorbě.
• Léčba anémie po krvácení spočívá především v zastavení zdroje krvácení a doplnění ztracených krvinek či železa. Akutní stavy vyžadují rychlou stabilizaci a někdy i transfuzi, zatímco chronické krvácení se řeší dlouhodobě odstraněním příčiny a doplněním zásob.

Často kladené dotazy

🍃Produkty zmíněné v článku:

Zdroje:

[1] World Health Organization. WHO global anaemia estimates: Key findings, 2025. Geneva: World Health Organization; 2025. Available from: https://iris.who.int/handle/10665/379846

[2] World Health Organization. Anaemia – Fact sheet. Geneva: World Health Organization; 2025. Available from: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/anaemia

[3] DeLoughery TG. Iron Deficiency Anemia. Med Clin North Am. 2017 Mar;101(2):319-332. doi: 10.1016/j.mcna.2016.09.004. Epub 2016 Dec 8. PMID: 28189173.

[4] Varetla-Moreiras G, Murphy MM, Scott JM: Cobalamin, folic acid, and homocysteine. Nutr Rev 2009; 67: suppl.1, S69-72.