Ostropestřec Mariánský – Léčivá síla z říše rostlin

Je známý především jako ochránce jater, ale pomáhá i diabetikům, podpoří léčbu rakoviny, zvýší šance na otěhotnění, zmírní záněty a posílí vaši psychiku.

Úspěchy sklízel už ve starém Řecku či Římě a v dnešní době patří k několika málo bylinám, které mají svoje stálé místo v moderní medicíně. Co bodláku s fialovými květy zajistilo takovou popularitu?

Bezpochyby schopnost léčit celou řadu onemocnění jater či žlučníku. Svoje využití ovšem ostropestřec pravidelně nacházel i jako ochrana před nejrůznějšími jedy, ať už se jednalo o hadí uštknutí, jedovatý hmyz či otravu houbami.

Ostropestřec popsal jako první řecký lékař a botanik Dioscorides v prvním století našeho letopočtu. V roce 1597 ho John Gerard nazval „nejlepším lékem proti melancholii“.

V historických pramenech najdete informace o jeho používání například při otravě muchomůrkou zelenou. Na základě provedených výzkumů dnes už víme, že silybinin (jedna ze složek ostropestřce) může zmírnit poškození jater způsobené touto smrtelně jedovatou houbou.

Když vědci analyzovali zhruba 2000 případů otrav muchomůrkou zelenou, došli k závěru, že nitrožilní podání silybininu bylo nejúčinnější terapií proti působení amatoxinu.

Ostropestřec jako lék

Na zkušenosti starověkých a středověkých léčitelů dnešní medicína navazuje hned v několika oblastech. Dnes už také víme, že za prokazatelnými antivirovými, antioxidačními a protizánětlivými účinky stojí hlavní účinná látka – silymarin.

Ochránce jater

V současné době nachází ostropestřec využití zejména v terapii nejrůznějších jaterních onemocnění, mezi nimiž je:

• jaterní steatóza –stav, kdy se v jaterních buňkách ukládá tuk;
• choroby jater způsobené:
  • chemickými látkami– silybin, jedna ze složek ostropestřce, se jeví jako velmi slibný v ochraně před otravou mikrocystiny – toxiny, které vylučují sladkovodní sinice.

• • alkoholem – co se týče poškození jater vlivem alkoholu, i při tomto typu cirhózy se ostropestřec uplatní jako efektivní podpůrný prostředek.
• karcinomy jater – ostropestřec může redukovat růst tzv. hepatocelulárního karcinomu, v očích řady odborníků se tak jeho použití jeví velmi slibně.

Pomocník při kojení

Co se týče dalších potencionálních účinků, bývá ostropestřec zmiňován také coby bylina stimulující tvorbu mateřského mléka. Zkušenosti novopečených maminek jsou různé, zatímco některým preparáty s ostropestřcem pomohly, jiné žádný výrazné účinek nesledovaly. S jistotou ale můžeme konstatovat, že užívání této byliny nemá nežádoucí vliv na kojené miminko.

Podpora v boji s rakovinou

Onkologové ho využívají ke zmírnění nežádoucích účinků některých protinádorových léků, případně k ochraně kůže a sliznic poškozených vlivem radioterapie. Silymarin si ovšem zaslouží pozornost i coby látka brzdící tvorbu metastáz. S úspěchem se také používá v kombinaci se selenem u pacientů s rakovinou prostaty v rámci podpůrné terapie po chirurgickém zákroku.

Dobrá zpráva pro diabetiky

Podpůrný vliv může mít u lidí trpících tzv. diabetickou nefropatií, tedy onemocněním ledvin, které se často objevuje u diabetiků. V takových případech se pak ostropestřec používá jako doplněk ke konvenční terapii.

Méně problémů s alergií

Objevily se i zmínky o příznivém účinku při pylových alergiích. Někteří pacienti udávají, že jim kombinace cetirizinu (účinná látka některých protialergických léků) a ostropestřce zajistí lepší efekt než samotné užívání léků.

Vyšší šance na otěhotnění

Poměrně slibně se jeví možnost kombinace extraktu ostropestřce a hormonů na podporu plodnosti, svoje využití by tak bodlák mohl najít i v terapii neplodnosti.

Odolnější psychika

Extrakt z listů ostropestřce byl v rámci několika výzkumů využit i jako podpůrný prostředek při terapii pacientů s úzkostí a obsedantně kompulzivní chorobou.

Nadějný bojovník ve válce s Alzheimerem

Uplatnění historicky nacházel i při terapii neurologických potíží, zejména v prevenci oslabení mozkových funkcí narušených vlivem věku. Dnes už existují studie, díky nimž víme, že ostropestřec redukuje množství tzv. amyloidního plaku v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou. Právě tento plak zabraňuje správnému přenosu informací mezi nervovými buňkami. Budeme si ale muset počkat na výsledky dalších výzkumů, neboť doposud nebyla stanovena přesná dávka účinné látky, která by zajistila opravdu kvalitní účinek.

Zmírnění zánětů

Coby doplněk standardní léčby přináší zajímavé účinky v léčbě zánětlivých onemocnění střev, redukuje příznaky ulcerózní kolitidy a pomáhá nastolit remisi. Navíc, pokud pacienti pokračují v užívání extraktu i během období, kdy nejeví příznaky onemocnění, jde při dodržení dalších opatření o účinnou prevenci recidivy.

Ostropestřec – jakou formu zvolit

Na trhu jsou u nás jak registrovaná léčiva s obsahem silymarinu (hlavní účinné látky ostropestřce), tak doplňky stravy. U registrovaných léčiv je obsah extraktu silymarinu standardizovaný a jeho účinnost ověřená. Takové léky pak mohou být s úspěchem využity v léčbě hepatitid, cirhózy i steatózy jater. Většina jich je vázaná na předpis. Při akutních otravách muchomůrkou zelenou se využívá speciální preparát pro nitrožilní aplikaci obsahující silybinin.

Pro výrobu léčiv a doplňků výživy se využívají především semena (ta mají nejvyšší koncentraci silymarinu) a někdy listy. Produkty pak zakoupíte ve formě kapslí, tablet, extraktu či čaje.

Čaj si můžete připravit buď z mletých nebo celých semen, nemůžete ale očekávat takové účinky, jako při užívání koncentrované formy silymarinu. Pro dosažení výraznějších terapeutických účinků se tedy konzumace čaje příliš nedoporučuje.

Ostropestřec a jeho dávkování

Na základě provedených výzkumů víme, že za bezpečnou se dá považovat dávka až 700 mg extraktu podávaná 3x denně po dobu 24 týdnů. V praxi každopádně platí, že pokud vám konkrétní léčivo předepíše ošetřující lékař, měli byste dodržovat jím stanovené dávkování. V případě výživových doplňků se držte údajů na etiketě.

Ostropestřec a jeho další využití

Listy a květy ostropestřce jsou jedlé, přidejte si je do salátů, případně listy upravte podobně jako špenát. Semena se mohou pražit a pak poslouží jako náhražka kávy.

Čemu věnovat pozornost

Pokud máte alergii na některé druhy rostlin (ambrózie, chryzantémy, měsíčky, sedmikrásky atd.) mohlo by u vás dojít při užívání ostropestřce k alergické reakci. Poraďte se tedy s lékařem, zda jsou pro vás tyto produkty vhodné a bezpečné.

Vzhledem k tomu, že může extrakt ostropestřce svými účinky imitovat estrogen, nedoporučuje se užívání (pokud lékař neurčí jinak) při následujících diagnózách: rakovina prsu, dělohy a vaječníků, endometrióza, děložní myomy.

Ostropestřec může ovlivnit zpracování některých druhů léků v játrech. Následkem toho pak dochází k redukci či naopak zesílení účinku. Týká se to například paracetamolu, oxazepamu, haloperidolu či morfinu. K zesílení účinku, včetně vedlejších účinků dochází při užívání Tamoxifenu. Interakce je možné očekávat i u některých léků na cukrovku. Diabetici by měli užívání ostropestřce konzultovat s lékařem, pečlivě monitorovat hladinu cukru a případně na radu lékaře upravit dávkování léků.

Zvýšený účinek lze očekávat i při kombinaci ostropestřce a rapamycinu, imunosupresiva používaného například u transplantovaných pacientů. Vhodné není ani společné užívání s raloxifenem či warfarinem. V případě warfarinu hrozí zvýšené riziko krvácení.

Zdroje: