Tipy na vyšší kvalitu vzduchu v místnosti

Kvalita vzduchu v místnosti může ovlivňovat nejen naši pohodu, ale také schopnosti vnímání a myšlení. V létě větráme obvykle často, ale problém nastává hlavně v zimě, kdy se hodně lidí snaží šetřit na vytápění, takže doma větrají minimálně. Nedostatek kyslíku tak může vést nejen ke snížení výkonu, ale až ke zdravotním komplikacím.

Na co si dávat v souvislosti se vzduchem v místnosti pozor

Problém s kvalitou vzduchu se projevil zejména během koronavirové krize, kdy byly celé rodiny často i několik týdnů zavřené doma. Ne všude se správně větralo. Důležitá je samozřejmě i teplota a vlhkost vzduchu, ale my se budeme věnovat primárně kvalitě vzduchu, větrání, prachu, ale také preventivním opatřením pro zpříjemnění našeho domácího či pracovního prostředí.  

VOC

Na kvalitu vzduchu v místnosti má vliv umístění celé budovy, a to hlavně z hlediska prachu, ale také náš životní styl, který ovlivňuje množství tzv. VOC (volatilní organické sloučeniny). Jedná se o těkavé organické látky, z nichž se při pokojové teplotě stávají plyny a jimiž může být cokoli z domácnosti, například výpary z chemických čistidel a rozpouštědel, parfémované prací a čisticí přípravky, vonné svíčky a tyčinky, osvěžovače vzduchu, barviva, výpary z vaření na plynu, ale také kouř z cigaret, výfukové plyny atd.

Ještě nebezpečnější jsou látky, které mohou být ve starším vybavení domácnosti, případně v některých stavebních prvcích starších budov. Nejčastěji se setkávám s VOC látkami jako je aceton, benzen, etylenglykol, fenol, formaldehyd, styren, tetrachlor ethylen, toluen aj. Příliš vysoké množství VOC může negativně působit na astmatiky a alergiky, vyvolávat bolesti hlavy, rýmy, podráždění oči a při dlouhodobém působení vést až k poškození plic a negativně ovlivňovat krevní tlak. Patří také k rizikovým faktorům z hlediska rakoviny a dalších onemocnění.

CO2

Nebezpečná je taky zvýšená koncentrace CO2. Ta se může objevit zejména v menších bytech po zateplení a výměně oken, kdy se výrazně změní přirozená výměna vzduchu, nebo při nedostatečném větrání.

Zatímco venku je běžná koncentrace CO2 do cca 350 ppm mimo město a 700 ppm ve městě, uvnitř se doporučuje hodnota do cca 1 000 ppm a maximálně do 1 500 ppm. Už nad 1 000 ppm se ale u citlivějších osob může dostavit únava a přítomné osoby mohou mít problém se soustředěním se na nějakou činnost.

Nad 2 000 ppm už jde o koncentraci CO2, která je provázena bolestí hlavy, což je sice nepříjemné, ale ne život omezující či ohrožující. To přichází nad 5 000 ppm, kdy se může dostavit zrychlený puls až nevolnost. Se stále se zvyšující koncentrací CO2 se dostavují také dýchací potíže a pokud bude v místnosti více než 40 000 ppm, může dojít ke křečím a závratím, při zdvojnásobení hladiny až ke ztrátě vědomí.

Při koncentraci nad 200 000 ppm nastává během několika vteřin smrt. Nezapomínejte, že ve vydechovaném vzduchu každého dospělého člověka činí koncentrace ppm 35 až 50 tisíc. Čím více lidí je v místnosti, tím rychleji se tam koncentrace CO2 bez větrání zvyšuje. Takto vysokých hodnot ale v domácnosti nedosáhnete. Běžnější jsou pocity únavy a problémy se soustředěním.

Jiné látky ovlivňující kvalitu vzduchu

Další látky, které mají vliv na to, co doma dýcháme, jsou prachové částice, pylová zrnka, spory plísní, bakterie a další podobné látky. Důležitý je proto kvalitní úklid, pravidelné větrání a pokud máte doma alergika či astmatika i další opatření, jako jsou čističky vzduchu, prachové filtry a zvlhčovače vzduchu. Pokud doma používáte jakékoli chemikálie, důkladně větrejte, ideálně průvanem. Dbejte pokynů ohledně uskladnění takových látek a chraňte je před dětmi. Svou domácnost nepřetápějte, optimální je teplota do 22 °C.  Dávejte také pozor na to, abyste to nepřehnali s jinak velmi oblíbenou aromaterapií.

Jak kontrolovat kvalitu vzduchu v místnosti

Pro běžné použití v domácnosti existují měřící zařízení, která jsou schopna změřit hodnoty do 3 000 ppm. Vyšší koncentrace je už nevhodná pro běžné užívání bytu bez zdravotních následků. Existují ale také zařízení pro celkovou kontrolu kvality vzduchu, včetně teploty a vlhkosti, jejichž součástí je detektor CO2 a mnoha dalších látek.

Ne vždy jsou ale uživatelsky jednoduchá. Pro určení hladiny VOC rovněž existují speciální přístroje obsahující detektor VOC, které obvykle měří i hladinu CO2. Nejvhodnější je pořídit si domů stanice kvality vzduchu, které kontrolují teplotu, vlhkost, CO2 a případně další látky v přehledném prostředí, které zvládne i laik.

Zejména u alergiků a astmatiků je vhodné také sledovat množství prachových částic. U částic menších než 2,5 µm by jejich zachycený průměr na 1 m³ neměl překročit 20 µg, u částic do 10 µm by to nemělo být více než 35 µg/1 m³.

Jak správně větrat

Potřeba výměny vzduchu je zejména v zimě v přímém rozporu se snahou ušetřit za vytápění. Ve starších objektech byly ve stěnách praskliny a dřevěná okna také umožňovala přirozenou výměnu vzduchu. Plastová okna a dokonale utěsněné domy nevětrají v podstatě vůbec. Nepomáhá ani mikro ventilace, protože ta u běžně velkých oken nestačí vyměnit dostatek vzduchu. 

V zimě by větrání mělo být kratší, ale co nejintenzivnější. Ideální je tedy otevřít okno dokořán a nechat vzduch vyměnit. Během teplejších měsíců je vhodné nechávat otevřenou ventilaci a je-li to možné, minimálně jednou denně udělat pořádný průvan, který výměnu vzduchu podpoří (ideálně v ranních hodinách, než vzroste venkovní teplota). Problémem ale je, že otevřená okna je nutné hlídat, protože jinak se může objekt stát terčem zlodějů.

Řízené větrání

Pro nízkoenergetické, zateplené a jiné moderní budovy se doporučuje používat tzv. řízené větrání. Díky rekuperační jednotce se vzduch z budovy zároveň odvádí a také přivádí, přičemž teplo je přenášeno zpět dovnitř budovy. Snižují se tak náklady na vytápění, teplotní hladina je celoročně vyrovnanější, kontrolovaná je vlhkost v interiéru a prašnost. Vzduch je totiž dovnitř vháněn přes filtry, které zachycují prachové částice, alergeny i pachy. Nejde ale o nijak levnou záležitost, dle velikosti domácnosti může jít i o několik set tisíc korun.

Čističky vzduchu

Jedná se o lokální zařízení určená pro jednu konkrétní místnost, nikoli pro celý byt či dům. Jsou vhodné hlavně pro alergiky, astmatiky, pokoje malých dětí s častými infekcemi dýchacích cest v oblastech se špatným životním prostředím apod. Při jejich pořizování je důležité, jak moc jsou výkonné a taky hlučné. Nové modely jsou už velmi tiché a zároveň účinné.

Co dál může ovlivnit kvalitu vzduchu?

Rostliny

Pokojové rostliny mají příznivý vliv nejen na vlhkost vzduchu, ale také na jeho kvalitu. Zelené rostliny umí přeměňovat CO2 na kyslík a tím okysličovat vzduch v místnosti. Existující dokonce rostliny, které vzduch vysloveně čistí, a navíc mají schopnost také snižovat stres a vůbec působí blahodárně na lidskou psychiku. Pozor, ne všechny jsou ale vhodné do domácností, kde jsou malé děti a domácí mazlíčci. Pokojové rostliny mohou být navíc nejen praktickým, ale i designovým prvkem v místnosti, zvlášť, když si pro ně vyberete vhodné květináče či jiné vkusné obaly.

Mezi pokojové rostliny, které čistí vzduch patří například:

Tchýnin jazyk (Sansevieria)

Pokojová rostlina s typickými dlouhými, tvrdými a špičatými listy je vhodná i pro osoby, kterým vždy všechno uvadne. Dokáže pohltit benzen, formaldehyd, toluen a trichloretylen.

Dračinec (Dracaena)

Stejné látky s výjimkou toluenu pohlcuje také dračinec. Vypadá jako malá palma, ale pokud se o ni řádně staráte, může dorůst až do výšky tří metrů.

Aloe vera

Léčivá rostlina s mnoha skvělými vlastnostmi už zdomácněla i u mnoha Čechů. Gel z aloe se používá jak ve farmaceutickém, tak kosmetickém průmyslu a jako první pomoc může sloužit samotná rostlina i doma. Ze škodlivých látek umí pohltit benzen a formaldehyd.

Fíkus (Ficus)

Jako univerzální čistička vzduchu působí oblíbený fíkus s krásnými velkými listy. Snese i vyšší teploty a hodí se i k dětem a domácím mazlíčkům.

Další rostliny snižující obsah toxických látek a choroboplodných zárodků ve vzduchu:

Břečťan, filodendron lopatkovec, zelenec atd.