Proč se nebát vepřového
V první řadě proto, že jde o zdroj kvalitních bílkovin, vitaminů skupiny B a z minerálů zinku či draslíku. Je to ideální volba pro ty, kteří mají alergii na kuřecí či obecně drůbeží maso.
Správná volba především
Obsah tuku se v jednotlivých částech vepřového masa poměrně hodně liší. Vybírejte proto vždy libové kousky z té části, která si na tuky moc nepotrpí. V praxi to znamená, že jednoznačně nejméně tučná je vepřová panenka (4 g tuku ve 100 gramech syrového masa), následuje vepřová pečeně se 4,5 gramy tuku, kýta (7 g) a pak už se u vepřové plece dostáváme na 10 g a v případě krkovice je to 16 gramů tuku. Pro srovnání mají kuřecí prsa bez kůže ve stejném množství masa 1 gram tuku, stehno bez kůže 7 gramů, s kůží pak 14 gramů.
S kostí nebo bez
Jestli si s nákupem správného kousku vepřového masa nejste vůbec jistí, máme pro vás pár dobrých tipů.
- Panenka je dost možná pro řadu z vás cenově špatně dostupná, proto i v receptu volíme vepřovou pečeni, tedy pruh masa podél páteře.
- Pokud se pečeně prodává s kostí, najdete ji pod názvem kotleta. A klidně můžete i k pečení použít kousek s kostí. Zajistí totiž silnou, voňavou šťávu. Uděláte ale lépe, když kost před tepelnou úpravou odříznete a položíte ji na pekáčku pod maso.
Pár užitečných rad
- z masa před pečením odstraňte veškerý viditelný tuk a dbejte na to, kolik tuku a jakého použijete při přípravě;
- nejde nakonec jen o samotné maso, ale také o přílohu, kterou zvolíte. Kombinace bramborového knedlíku a zelí zahuštěného jíškou je samozřejmě zcela odlišná od toho, když si k plátku pečeného vepřového masa dáte vařené brambory a zeleninu.